SOUKROMÉ NEŘESTI Jaroslavy Brokešové

Napadlo Vás někdy , že chodíte po ulicích , zamyšlení , většinou zamračení a říkáte si v duchu , že "nás se to netýká" , a jste rádi že tomu tak je . Já se Vám ani nedivím - realita dnešního života . Máte to přesně nalajnováno z bodu A do bodu B . Úsečka života konzervativní společnosti . A bezpečí zavřených domovních dveří .
Kritika života ? Nikoliv ! Každý je sám svého osudu strůjcem . A já jsem přesvědčená , že mohu sama posoudit rozdíl různých životů . Vím o čem mluvím vážení . Dřív jsem totiž žila stejně jako VY !

Ačkoliv se to Vám bude zdát zcela nepochopitelné , tedy z Vaší strany nepochopitelné , mohu prohlásit že jsem opravdu šťastná . Šťastná hlavně v vtom směru , že jsem přestála dosti složité životní období . Nečekejte proto prosím na tomto blogu nějaké nářky nad zpackaným životem , to rozhodně nebylo důvodem k jeho vytvoření . Pokud se vrátím k tomu štěstí , tak celkově jsem tak nějak v polovině . Bohužel není ještě zcela naplněné , a bude to stát ještě mnoho úsilí , aby tomu tak v budoucnu bylo . Dáte mi jistě za pravdu , že život si musíme užít a ne ho protrpět díky neschopnosti druhých . Koho tím myslím , není podstatné . Alespoň teď ne . Zatím .

Včera jsem šla ráno do práce . Mám v jednom obchůdku při cestě takové privilegium , že mohu zcela bez dovolení prolétnout všechny časopisy a hlavně bulvární deníky , takže mě prosím považujte tímto za "sečtělou" . Vlastně se mohu řadit tak trochu tímto způsobem i mezi intelektuály . Ale k tomu se v budoucnu dostaneme . No a jak jsem šla , a ještě zamyšlená z té bulvární "smršti" , narazila jsem do jedné slečny . Čekala jsem , že bude naštvaná , a bude mi spílat do h....d . Vypadla jí z ruky diplomatka , a já jí ještě před dopadem na zem zachytila . Vracím majitelce a omlouvám se . Naše oči se setkaly . Žádné nadávky , úsměv na její tváři . Čím jsem si to zasloužila ? "Já Vás znám" , a pokračuje ,"z televize" . To už se usmívám i já a chválím jí za její paměť . Prý ani ne podle mé vizáže , ale podle nezaměnitelného hlasu , kterým jsem se omlouvala za svou nešikovnost . Prohodily jsme pár slov . Umíte si to někteří představit ? Dva cizí lidé do sebe vrazí a najednou si mají co říci . doufám že nezávidíte . Tedy pánové by mohli , ona byla kus , to mi věřte . Vyměnili jsme si telefonní čísla . Určitě se ještě uvidíme . Ještě chvilku jsem se dívala jak odchází . Den byl najednou strašně skvělý , v práci to šlo jedna radost . A jak tomu stačilo málo .... .

Zlepšila se Vám taky trochu nálada ? Zkuste se zamyslet nad tímto článkem . A zkuste se povznést nad všemi starostmi . .... a usmívejte se . Žijeme na tomto světě přeci jen jednou .

No , lepší je se smát než brečet . To druhé je také zdravé , ale jen občas .

Můj ofic. web --  www.soukromeneresti.wbs.cz